|
|
Vliv pastvy ovcí na druhové složení a produkci biomasy travního porostu.
JINDŘICHOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše, kde jsou popsány informace o pastevních a trvalých travních porostech v ČR a vývoj jejich ploch. Jsou charakterizovány systémy pastvy. Vybavení pastviny a stručné informace k jednotlivým zařízením. Dále zde jsou i informace o vegetaci jako je druhová skladba, optimální skladba porostu pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat, chutnost vegetace pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat. V rešerši je uveden i výživný i vodní režim s jejich indikátory a rozdělením. Důležitý je také vliv obhospodařovaní na druhové složení porostů. Dále je charakterizována pastva ovcí, význam chovu, plemena a jejich rozdělení, etologii, početní stavy v ČR, reprodukci, péči o jehňata i stádo a nemoci s nimi spojené. V Práci byla posuzována druhová skladba - pokryvnost agrobotanických skupin a podíl prázdných míst. Dále byla sledována produkce biomasy i sušiny. Nejlepší druhová skladba byla zjištěna pří sečném systému. Nej-vyšší produkce bylo dosaženo při sečném systému na louce č.2. U hodnocených porostů je možné navrhnout (snížení zatížení, hnojení, přísevy, zkrácení pastevní doby)
|
|
| |
|
|
Hodnocení zatížení a botanická skladba pastevních porostů ve vybraném zemědělském podniku
BÖHMOVÁ, Miroslava
V bakalářské práci byl sledován vliv frekvence spásání, zatížení a sešlapávání pastevních porostů skotem ve vybraném zemědělském podniku. Základem je literární rešerše, která obsahuje nástin systémů pastvy, zastoupení botanických druhů a agrobotanických skupin, vliv hospodářských zvířat na utváření porostů a ekologické podmínky ovlivňující skladbu pastevních porostů. Pokusná část byla prováděna v Jihočeském kraji v obci Hracholusky-Vrbice. Pokus zahrnuje snímky ze dvou pastvin pro skot, kde byl pokus prováděn. Získaná data byla použita pro vyhodnocení chutnosti trav a pro výpočet zastoupení druhové diverzity. Součástí praktické části bylo vypočítání zatížení v pastevním období a vliv spásání a sešlapávání na rostliny.
|
|
|
Predikace druhového složení těžeben na základě biotopového mapování okolní krajiny: využití charakteristických druhů vyšších rostlin
SLABA, Michal
Okolní krajina (biotopy) hraje důležitou roli ve spontánní sukcesi těžbou narušených lokalit. Slouží jako zdrojová místa druhů, která kolonizují těžbou narušená území z blízkého okolí. Tato diplomová práce se zabývá druhovým složením těžbou narušených lokalit a porovnává ho s druhovým složením jejich okolních biotopů do vzdálenosti 1 km od lokality. Výsledky ukazují, že bazaltové kamenolomy sdílejí největší počet druhů s jejich okolními biotopy. Použité metody mají omezenou schopnost předpovídat druhové složení míst po těžbe pouze s využitím poznatků o typech okolních biotopů. Na druhé straně se druhové složení okolních biotopů definovaných výběrem reprezentativních snímků České národní fytocenologické databáze (ČNFD) jeví jako slibnější přístup. Tato metoda by mohla poskytnout přesnější výsledky aplikované na ekologickou obnovu těžbou narušených lokalit v České republice.
|
|
|
The effect of habitat continuity and management on species composition and diversity
Hubáčková, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Polopřirozené louky východní Moravy disponují velkým potenciálem hostit druhově bohatá rostlinná společenstva. Nicméně změny ve způsobu využívání půdy během druhé poloviny minulého století byly rychlé a rozsáhlé. Mnoho přirozených luk bylo rozoráno. Koncem 80. a počátkem 90. let byla některá z obdělávaných polí oseta druhově chudou jetelotravní směsí a přeměněna zpět na louky. Obnova luk na bývalých polích je velkou výzvou. Zpětná kolonizace těchto polí může být značně komplikována počátečním osetím druhově chudou produktivní směsí. Cílem této studie je určit rozdíly v druhové skladbě a druhové bohatosti travních porostů mezi uměle vysetými loukami (na bývalých polích) a fragmentech původních luk s kontinuitou více než 70 let nerušeného vývoje v severní části Bílých Karpat na severovýchodě České republiky a identifikovat druhové vlastnosti, omezující schopnost druhů kolonizovat louky vznikající na bývalých polích. Vybrané rostlinné druhy (celkem 137 druhů) byly zkoumány na 66 loukách. Zkoumané louky byly klasifikovány podle kontinuity a typu managementu. Prostorová korelace zkoumaných luk byla posuzována s použitím koordinát centroidu (těžiště) každého polygonu. Vliv kontinuity na druhovou skladbu a diverzitu byl testován až po odfiltrování managementu a abiotických faktorů (TWI, DAHI, svažitost,...
|
|
|
Vliv odstupňovaných dávek živin a počtu sečí na druhovou skladbu a primární produkci polopřirozeného travního porostu
Kinc, Jaroslav
Tato diplomová práce se zabývá vlivem intenzity hnojení a využívání na druhovou skladbu a primární produkci polopřirozeného travního porostu. Daná problematika byla řešena na pokusné ploše Kameničky, která se nachází na Českomoravské vrchovině v nadmořské výšce 650 m. V pokuse byly hodnoceny varianty hnojení: nehnojeno, hnojeno P30+K60, hnojeno N90+P30+K60 a hnojeno N180+P30+K60 u dvousečné a třísečné intenzity využívání v letech 2014 a 2015. Z výsledků bylo patrné, že hnojení dusíkem podporovalo rozvoj trav (P<0,05) a snižovalo podíl jetelovin a bylin (P<0,05) v porostu. Hnojení fosforem a draslíkem zvyšovalo podíl jetelovin v porostu na úkor bylin. V roce 2014 byl průkazně vyšší podíl jetelovin v porostu oproti roku 2015 (P<0,05). Dvousečná intenzita využívání podporovala zastoupení trav a snižovala podíl jetelovin v porostu. Třísečně využívané porosty zvyšovaly podíl jetelovin v porostu a byly druhově bohatší. Hodnota Hillova indexu diverzity byla vyšší u třísečných porostů a stejně jako počet druhů v porostu klesala s vyšší intenzitou hnojení. Hnojení průkazně zvyšovalo výnosy suché píce (P<0,05). Dvousečně využívané porosty vykazovaly vyšší výnosy (6,46 t.ha-1) suché píce než třísečné (5,96 t.ha-1). V roce 2014 byly prokazatelně vyšší výnosy (6,74 t.ha-1) suché píce (P<0,05) oproti roku 2015 (5,68 t.ha-1).
|
|
|
Vliv odstupňovaných dávek živin na produkci a kvalitu píce travního porostu
Říha, Tomáš
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv odstupňovaných dávek na porostové změny, produkci a kvalitu polopřirozeného travního porostu. Pokus byl řešen na pokusné ploše v Kameničkách (Kraj Vysočina) v letech 2015 – 2017. Intenzita hnojení byla hodnocena ve variantách: nehnojeno, P30K60 kg.ha-1, N90P30K60 kg.ha-1, N180P30K60 kg.ha-1 v třísečném využití. Hodnotícími znaky bylo zastoupení agrobotanických skupin, podíl hodnotných druhů, primárná produkce píce a kvalita travního porostu s obsahem organických živin v píci. Hnojení dusíkem (N180P30K60) mělo průkazný vliv na zastoupení trav (P<0,05). Jeteloviny a byliny byly dávkami dusíku potlačeny (P<0,05). Na dávky P30K60 nejlépe reagují jeteloviny. Hnojení dusíkem zvýšilo podíl hodnotných druhů trav v porostu (P<0,05), zejména Alopecurus pratensis L., Poa pratensis L. a Festuca rubra agg. Dávka N90P30K60 také zvýšila podíl Bistorta major S. F. Gray. Sanguisorba officinalis L. nejlépe reagovala na dávky P30K60. Méně hodnotné druhy byly hnojením potlačeny. Hnojení zvyšovalo výnos sušiny i zelené píce (P<0,05). Dávkou N180P30K60 se zvýšil výnos sušiny o 50 % a zelené píce o 55,7 % oproti nehnojené variantě (P<0,05). Porosty nehnojené měly nejnižší hodnoty kvality EGQ (31,2), hnojením se kvalita porostu zvyšuje na úkor druhové diverzity. Po dávce N180P30K60 měla píce nejvyšší hodnoty NL (158,04 g.kg-1) a WSC (46,48 g.kg-1). Koncentrace NEL byla v optimálním rozmezí 5,34 – 5,47 MJ.kg-1. Všechny hnojené varianty vykazovaly vyšší obsah vlákniny v píci, nejvíce obsah ovlivnila dávka N180P30K60 (254,31 g.kg-1). Vyšší hodnoty popelovin značily znečištění píce zeminou během sklizně.
|
|
|
Vliv změny druhové skladby lesních porostů na ekonomickou efektivnost lesního podniku
Vamberský, Jakub
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení a prokázání vlivu změny druhové skladby lesních porostů souvisejících s klimatickou změnou na ekonomickou efektivnost lesnického hospodaření. Práce byla koncipována na polesí Bílovice nad Svitavou Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Bylo využito údajů z lesních hospodářských plánů, lesní hospodářské evidence, účetních sestav a rozborových zpráv podniku. Výstupem bylo porovnání nákladů na jednotlivé lesnické činnosti, zpeněžení vytěženého dříví a zhodnocení rentability. Byla vyslovena hypotéza: s rostoucím podílem zastoupení listnatých dřevin klesá rentabilita podniku.
|
|
|
Reakce travního porostu na aplikaci tekutého hnojiva DAM 390
Netřebová, Lucie ; Hrevušová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce shrnuje výsledky získané na základě studia jednoleté pokusné plochy trvalého travního porostu, která byla založena ve Vítězné - Záboří v roce 2015. Na luční ploše byly sledovány čtyři varianty hnojení dusíkem (nehnojeno, 30 kg N.ha-1, 60 kg N.ha-1 a 90 kg N.ha-1) a jeho vliv na produkci nadzemní biomasy. Dalším hodnoceným faktorem byl vliv dusíku na změnu druhové skladby, a to pomocí váhového podílu zastoupení jednotlivých agrobotanických skupin v porostu (trávy, jeteloviny, ostatní byliny).
Výsledky pokusu byly značně ovlivněny nepříznivým průběhem počasí ve sledovaném roce. Na paměti je třeba mít také krátkou dobu trvání výzkumu. Zaznamenán byl kladný, ale neprůkazný vliv dusíku na vyšší produkci objemu nadzemní píce, a to především v dávkách 30 kg N.ha-1 a 60 kg N.ha-1. Výjimku tvoří výsledky varianty s použitím 90 kg N.ha-1, u kterých jsou hodnoty výnosů značně nevyrovnané. Z pohledu vlivu dusíku na změnu druhové skladby se zvyšování dávek hnojení projevilo především v nárůstu zastoupení trav za současného ustupování bylinných druhů v druhové skladbě sledovaného porostu. Výsledky však nejsou statisticky průkazné. V případě jetelovin nelze z výsledků pokusu potvrdit studie uvádějící úbytek jejich zastoupení v porostu v důsledku hnojení dusíkem.
|
|
|
Vliv intenzity hnojení na druhovou skladbu a výnosy trvalého travního porostu
Kinc, Jaroslav
Čtvrtinu zemědělské půdy v České republice zaujímají trvalé travní porosty, jejichž plocha stále pomalu roste. Vedle produkčních funkcí plní travní porosty mnoho funkcí mimoprodukčních. Travní porosty tvoří podstatnou část naší krajiny. Tato bakalářská práce charakterizuje význam hnojení pro travní porosty a reakce trav, jetelovin a bylin na aplikaci minerálních a statkových hnojiv. Dále se zabývá posouzením vlivu intenzity hnojení na druhovou skladbu a výnosy trvalého travního porostu. Daná problematika byla řešena formou pokusu na stanovišti Kameničky, které se nachází na Českomoravské vrchovině v nadmořské výšce 650 m. V pokuse byly hodnoceny varianty hnojení: nehnojeno, hnojeno P30+K60, hnojeno N90+P30+K60 a hnojeno N180+P30+K60 u dvousečné a třísečné varianty využívání v roce 2014. Z výsledků je patrné, že s rostoucí dávkou dodávaných živin se zvyšují výnosy píce na úkor snižující se druhové diverzity. Hnojení dusíkem podporuje rozvoj trav a snižuje podíl jetelovin a bylin v porostu. Hnojení fosforem a draslíkem zvyšuje druhovu diverzitu a podporuje zastoupení jetelovin a bylin v porostu. Dvousečně využívané porosty měly vyšší výnosy sušiny píce (t.ha-1) než třísečné, které jsou druhově bohatší.
|
host ::
RSS.